Vracel se hudbou

z překvapivých tónin

Byl vítán v dlaních s partiturami

 

Ještě mu klapky z klavíru vylézají     z šatů

Ještě je nedozrálý z ostružin

 

Má portrét z ánfasu

krásně vykroužený v houslí paži

Má jej viset na stonku ňader milenek Ludwiga van

 

Jeho prsty zapletené v ostružiny          

Z nichž vede cesta pouze skrze partiturní listopad

 

Kde on sám, klavírista

za dvě stě let

Pnul melodie skrze záclonové látky

Aby smyčcové aroma nadechlo cosi ze rtů

 

A ještě nedávno

varhaně hovořil v tonoucích

A Seděl na gotické suknici

 

Umazaný od malin

Prsty s květy

Hrál si